Miminko s PEC v bříšku
Pokud jste zjistili na UTZ, že čekáte miminko s Pes Equinovarus, nečekejte že vám v tuto chvíli někdo řekne nějakou prognozu. Bohužel, závažnost vady lze poznat až po porodu pohmatem. Dokonce ani rentgen se nedělá.
Ale tím, že jste zjistili tuto vadu už v těhotenství, získali jste velkou výhodu - čas.
Čas vyrovnat se s nastalou situací a také možnost získat co nejvíce informací a rozmyslet se, kterého lékaře oslovíte. Doporučuji svěřit se do rukou odborníkům ve větších městech, kde mají s PEC více zkušeností.
Ptejte se a zajímejte se, co používají za metodu, jak dlouho se sádruje, v jakých případech se přistupuje k větším operacím (tenotomie - protnutí Achilovy šlachy je malý zákrok a je součástí Ponsetiho metody).
Náš chlapeček bude opět léčen na Bulovce, panem docentem Chomiakem. Věřím na úspěšnost Ponsetiho metody a moc doufám, že vše bude probíhat aspoň tak pozitivně jako u Elišky.
V tuto chvíli se zatím jen připravuji. Můžu se s vámi podělit o tipy co je vhodné si připravit předem, co se osvědčilo:
- velké ponožky: mám dědovy bílé- velikost 46, po sádrování se hodinu čeká, ale sádra nestihne vyschnout a špatně se pere. Takže se ponožka natáhne na vlhkou sádru a ochrání oblečení. A také hezky pohltí vlhkost a není pak vlhky zimní fusak zevnitr /budeme mít mimčo na pozdim/. Během cesty lze ponozk vymenit za suchou. Po návratu domů necháme sádru přirozene schnout.
- jednorázové žínky: lze koupit ve zdravotnických potřebách. Opět - sádra když zaschne se špatně vypírá z látky. Jednorázové žínky po použití (omytí miminka) můžete vyhodit.
- bodyčko se zapínáním křížem přes bříško: právě jsem koupil dvojset v HM. Sádrování je špinavá a mokrá práce. Bodyčko chrání dětátko před tím největším umazáním, mezi nožkama je hodně od sádry. Normální body byste museli přetáhnout dítěti přes hlavu a tím ho ještě víc umažete. Existují takiové které se rozevírají přes břísko,na patentek. Později ho vyperete, pokud možno zbavíte většiny sádry a mužete oblékat jen na sádrování. Po ukončení sádrování se vyhodí.
(jestli si ještě na něco při přípravách vzpomenu, tak doplním)
Věci, které mi těhdy chyběli, ale nejsou nezbytně nutné:
- autosedačka Nania na podvozku: nosila jsem tehdy autosedačku a tašku v ruce, protože podvozek našeho kočárku neprošel dveřmi na dětskou ortopedii a musela jsem vždy žádat sestry o otevření druhého křídla dveří. Na Dětské Ortopedii na Bulovce to není přilš zařízené pro malá miminka, čekáte /někdy dost dlouho/ v nepohodlné, někdy studené jídelně. A když přecházíte např. na koupání dítěte máte moc věcí v ruce, obzvlášť pokud jste tam bez doprovodu. Jedna maminka tam takhle jezdila s tou šikovnou a lehkou autosedačkou, tiše jsem ji záviděla. Teď jsem si ji pořídila taky. Tentokrát budu opravdu jezdit sama, tak abych to zvládla vše pobrat.